Tódaidži

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Tódaidži (東大寺 Tódaidži) je chrámový komplex sekty Kegon ve východní části Nary. Je známý velkou bronzovou sochou Buddhy. V areálu se nachází i pokladnice Šósóin.

Chrám Tódaidži, který se nachází v Naře, je jedním z nejznámějších a nejrozlehlejších chrámových komplexů na světě. Překlad jeho jména zní Velký východní chrám. Původní název chrámu byl Konkómjódži, pro své umístění ve východní části Nary byl přejmenován v roce 747 (Fialová, 2013)[1]. Byl postaven v roce 743 sektou Kegon, která patřila mezi šest narských buddhistických škol, na příkaz císaře Šómua, který tak chtěl naplnit slib daný při velké epidemii moru.

Chrám také sloužil jako centrum systému ženských a mužských provinčních klášterů kokubundži a kokubunnidži, který byl vytvořen po vydání zákona o jeho vzniku v roce 741. Tyto kláštery byly pod státní správou a všechny byly formálně propojeny s klášterem v Tódaidži. V chrámu také vznikla první hala pro zasvěcování nových mnichů v Japonsku (Fialová, 17)[1]. Měla také zůstat jediná, aby si císař udržel kontrolu nad růstem počtu mnišstva.

Chrám byl určený pro 15 metrů vysokou bronzovou sochu buddhy Dainičinjorai, jap. také Birušan, sansk. Mahávairočana (Japonet, n.d.)[2], jejíž vytvoření trvalo devět let a spotřebovalo tehdejší zásoby bronzu v zemi. Roku 752, tři roky po dokončení sochy, se konala slavnostní ceremonie kaigen, „otevření očí“, při které byla Buddhova socha oficiálně odhalena a vysvěcena (Fialová, 18)[1].

Hala Daibucuden, ve které je socha umístěna, je dodnes největší dřevěnou stavbou na světě (Japan Guide, 2014)[3], přestože klášter v letech 1180 a 1567 celý vyhořel a nově postavená budova z roku 1708 je o třetinu menší než ta původní (Japonet, n.d.)[2]. V roce 1691 byla znovu odlitá Buddhova socha poškozená při posledním požáru.

Součástí komplexu Tódaidži je i pokladnice Šósóin, založená roku 756 císařem Kómjóem, jejímž základem se staly památeční předměty zesnulého císaře Šómua. Pokladnice se postupně rozšiřovala o další cenná umělecká díla japonského, ale i perského, arabského a tureckého původu, která byla do Japonska přivezena přes Koreu a celý asijský kontinent po takzvané Hedvábné stezce. V současnosti je pokladnice nejkomplexnější sbírkou umění doby Nara (Japonet, n.d.)[2].

Citační zdroje