Susanoo

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Susanoo no mikoto (須佐之男) je jednou ze základních postav japonské mytologie, v té podobě, jak ji známe z kroniky Kodžiki (712) a z o pár let mladší kroniky Nihonšoki (známá také jako Nihongi, 720). Tyto kroniky obsahují mýty o Susanoovi, které jsou ve vzájemném rozporu, což naznačuje, že kroniky nepředstavují zápis systematické mytologie, spíše se jedná o více tradicí představených jako jednotný mytologický systém. (Matsumae 2006, 322-324)[1] Kroniky obsahují mýty, ve kterých je Susanoo představen jako záporná postava, ale zároveň obsahují i mýty, ve kterých je představen jako civilizační hrdina. (Kodžiki 2007, 19)[2] Je nepravděpodobné, že by v jedné tradici byly takové rozpory. Proto lze usoudit, že se jedná o mýty, které pocházejí z různých krajů Japonska. (Matsumae 2006, 322-324)[1]

V současnosti jsou božstva z kronik Kodžiki a Nihonšoki často vnímána jako nejdůležitější božstva šintoistického panteonu. Nicméně někteří badatelé, v čele s literárním historikem Cudou Sókičim, se domnívají, že tato božstva byla před sepsáním zmíněných kronik mezi běžnými Japonci neznámá. Mezi tato božstva patří například Amaterasu, Izanami a Izanagi, ale také Susanoo. (Matsumae 2006, 322-324)[1]

Susanoo, bůh moře a bouře, se narodil, když si Izanagi po návštěvě podsvětí omýval v řece nos (více viz heslo Izanagi). Izanagi Susanoovi svěřil správu nad mořem a nad bouří. Nicméně po nějaké době se Susanoovi stýskalo po matce Izanami a chtěl jít za ní. To popudilo Izanagiho, který ho následně vyhnal ze země. Susanoo se ale vydal rozloučit se se sluneční bohyní Amaterasu. Nejprve spolu zplodili mnohá další božstva, ale pak začal Susanoo vyvádět různé nepravosti. Nejprve zničil zátarasy mezi nebeskými rýžovými poli, čímž zničil celou úrodu, potom se vykálel v čistém paláci, čímž ho znečistil. Přesto se ho Amaterasu před ostatními nebeskými božstvy stále zastávala, dokud neshodil do jejího paláce nebeského grošáka stáhnutého z kůže. To už Amaterasu nahněvalo, a tak se schovala do nebeské jeskyně. To ale způsobilo, že na nebi i na zemi zavládla tma a chlad. Ostatní božstva přemýšlela, jak ji vylákat ven, až nakonec uspořádala před jeskyní slavnost. Zvědavost a ješitnost Amaterasu přiměly vystoupit ven a božstva jí v návratu do jeskyně zabránila. Nicméně Susanoo neunikl bez trestu. Byl vyhnán z nebeské planiny do kraje Izumo. (Kodžiki 2007, 32-50)[2]

Jakmile byl Susanoo vyhoštěn z nebeské planiny, sestoupil na zem do kraje Izumo a od té doby vystupuje jako kladná postava. Setkal se s mladou dívkou, kovářovou dcerou, kterou ohrožoval osmihlavý a osmiocasý plaz. Susanoo proměnil dívku na hřeben, který si upevnil do vlasů. Nachystal osm kádí vína, a když plaz (drak nebo had) přišel, vínem se opil a usnul. V tu chvíli Susanoo probodl jeho osm hlav a z ocasu draka vyřízl meč, který věnoval na usmířenou Amaterasu a který se později stal císařskou insignií. Susanoo tak dívku zachránil a vzal si ji za manželku. Tato představa heroického Susanoa zřejmě pochází z kraje Izumo, kde se odehrávají všechny jeho hrdinské činy popisované v kronikách Kodžiki a Nihonšoki. (Aston 1998)[3]

Hlavní svatyně, ve které je Susanoo uctíván, se jmenuje Jasaka džinša. Byla založena v 7. století a leží v současném Kjótu. Dříve byla tato svatyně označovaná také jako Gion džinša. Velké každoroční oslavy tam probíhají od sedmnáctého do dvacátéhočtvrtého července. Ve světě jsou známé jako Gion macuri a patří k nejznámějším festivalům Japonska. V době jejich konání je možné se v Kjótu seznámit s tradičním způsobem života Japonců. Návštěvníky také lákají rozmanité průvody představující očistný rituál. (Chapin 1934, 282-289)[4] [5]

Citační zdroje