Rjúkjú

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Rjúkjú (琉球 Rjúkjú) je souostroví v jihozápadní oblasti Tichého oceánu, v Japonsku nazýváno také jako Nansei šotó. Zahrnuje čtyři skupiny ostrovů, které dohromady tvoří prefekturu Okinawa, s centrem ve městě Naha. Název prefektury je odvozen od jména největšího ostrova souostroví, Okinawy.

V minulosti se jednalo o samostatné království s vlastní vládnoucí dynastií s vazbami na Čínu. Roku 1609 si jej podrobil japonský kníže Šimazu a Rjúkjú se tak stalo součástí vazalského území knížectví Sacuma. Další vývoj nastal až v roce 1872, kdy správu nad souostrovím převzala tokijská vláda. Aby byl mezinárodně uznán nárok Japonska na toto území, využila vláda jako záminky povraždění 44 trosečníků z Rjúkjú obyvateli Tchaj-wanu, k němuž došlo v předchozích letech, a vyslala na Tchaj-wan trestnou výpravu. Čína, neznalá výkladu mezinárodního práva, musela nakonec Japonsku zaplatit náklady spojené s výpravou a také za životy trosečníků, čímž z hlediska západní diplomacie právo Japonska na souostroví Rjúkjú uznala. Anexe byla dokončena v roce 1879, kdy bylo souostroví vyhlášeno prefekturou Okinawa (Reischauer 2006, 114)[1]. Během 2. světové války se staly ostrovy místem krvavých bitev a po porážce Japonska přešly do správy USA. Souostroví sice bylo roku 1972 opět navráceno Japonsku, avšak americké vojenské základny se zde nacházejí dodnes (Flanderka 1998, 162)[2]. Souostroví Rjúkjú je domovem svébytného národa, který nelze zcela ztotožnit s Japonci. Jeho odlišný etnický a kulturní původ potvrzují i značné odlišnosti v jazyce a tradicích (Reischauer 2006, 144)[1].

Na ostrovech převažuje subtropické podnebí, vegetační období trvá po celý rok. Zemědělská výroba se proto zaměřuje na pěstování teplomilných plodin, například ananasů nebo papáji. Průmysl se zde vyskytuje pouze v malé míře, zdejší hospodářství se opírá zejména o turistický ruch, z tradičních odvětví také o výrobu látek a keramiky.

Citační zdroje