Nihonkoku kenpó

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Nihonkoku kenpó (日本国憲法 Nihonkoku kenpó) označuje novou poválečnou ústavu Japonska, která byla přijata v roce 1947 a nahradila tak dosavadní Ústavu Meidži. Přijetí nové ústavy bylo nejdůležitější reformou v procesu utváření Japonska jakožto skutečného parlamentního státu. Ústava má dohromady 11 kapitol a 103 článků. Jednu z nevýraznějších změn přinesl článek č. 9, ve kterém se řeší otázka japonské armády. Článek ustanovuje Japonsko jako zemi, jež usiluje o mír, odmítá válečné konflikty, a proto se navždy vzdává jakékoliv formy ozbrojených sil (The Constitution of Japan)[1]. Navzdory tomu však japonská vláda v roce 1957 založila tzv. Bezpečnostní sbory, později přejmenované na Jednotky sebeobrany, japonsky Džieitai. I přesto, že mají mít pouze obrannou funkci, jejich existence dodnes vyvolává kontroverzi. Mezi další důležité změny, jež nová ústava přinesla, patří dále plná volitelnost obou komor parlamentu, rozšíření volebního práva na všechny muže a ženy starší dvaceti let, vznik nezávislé soudní moci nebo zaručení lidských práv. Velkou, i když spíše teoretickou, změnou prošlo také postavení císaře. Zatímco dříve byl považován za posvátného a svrchovaného vládce, nyní byl zbaven všech pravomocí spojených s vládou a stal se pouze symbolem státu a jednoty lidu (Reischauer 2009, 272)[2]. Tomuto ústavnímu ukotvení pozice císaře v japonském státě předcházelo prohlášení císaře o jeho lidském původu v novoročním projevu 1946, tzv. Tennó no ningen sengen.

Citační zdroje