Mappó

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Mappó (末法 mappó)

Když se Japonsko začalo v 7. století seznamovat s buddhismem Čisté země (blíže viz hesla Džódošú a Džódo šinšú), objevil se v japonském buddhismu i koncept tří období buddhistického zákona. Podle tohoto konceptu se historie dělí do tří period. Prvním obdobím je šóbó (období spravedlivého zákonu), následuje zóbó (období padělaného zákonu) a posledním obdobím je mappó (období úpadku zákonu). První dvě období měly trvat buď 500 nebo 1000 let (teorie se liší na základě zdrojů v různých sútrách), přičemž šóbó začalo smrtí Šákjamuniho (historický Buddha). Posledního období mělo trvat 10 000 let, ale je možné, že toto číslo mělo označovat pouze „dlouhou dobu“ místo konkrétního časového úseku.

Období mappó jakožto čas úpadku zákona znamená, že lidé už nebudou schopni následovat Buddhovo učení, nastane velký morální úpadek, zemi budou zmítat nepokoje, hladomory a přírodní katastrofy. Toto období skončí až s narozením nového buddhy (Mirokua, Buddhy budoucnosti), který zachrání lidstvo. Mnoho buddhistických škol v období Kamakura stavělo své učení na myšlence, že svět se právě nachází v období mappó, a pro záchranu věřících je tedy potřeba jednodušší buddhistické nauky než v předchozích obdobích. (Marra 1988)[1][2]

Citační zdroje