Manga

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Manga (漫画) je označení pro japonský druh komiksů, které jsou známé pro svůj specifický styl kresby. Názory na vývoj mangy se většinou různí. Za její předchůdce jsou někdy považovány buddhistické svitky z 12. století – např. humorné svitky o zvířatech známé jako čódžú džinbucu giga. Lze se však setkat i s tvrzením, že manga přímo navazuje na ukijo-e z 18. století. (Rowthorn 2010, 349)[1] Existují i názory, že manga byla spíše než tradičním uměním ovlivněna západním, především americkým komiksem. (Fukushima 2013, 51)[2] Na začátku 19. století slovo manga označovalo ilustrované knihy, z nichž je nejznámější sbírka karikatur Hokusai manga od Kacušiky Hokusaie, autora ukijo-e. Později se výraz manga používal pro politicky zaměřené obrázky Kitazawy Rakutena a pro ilustrace příběhů Nacume Sósekiho od Okamota Ippeie. (Fukushima 2013, 17)[2] Na počátku období Meidži se manga označovala jako ponči-e a sloužila k politické propagandě a sociální kritice. Ponči-e se objevovalo například v časopisu Marumaru činbun, kde v sobě skloubilo výtvarný styl z giga nebo ukijo-e a západních komiksů a bylo tvořeno obrázkem vsazeným pouze do jediného rámečku. V obdobích Meidži a Taišó se však začaly objevovat i první komiksy tvořené již více rámečky. Většinou šlo o západní komiksy přeložené do japonštiny nebo komiksy Západem silně ovlivněné. Jejich autorem byl například Kitazawa, který po vzoru amerických komiksů tvořil humoristické mangy, jejichž rámečky na sebe dějově navazovaly. (Fukushima 2013, 51)[2] Do dnešní podoby se však manga začala formovat především až po 2. světové válce. Za hlavního představitele poválečné mangy je považován Tezuka Osamu. (Fukushima 2013, 52)[2] Manga je obvykle vydávána po jednotlivých kapitolách ve specializovaných časopisech (např. Šúkan šónen Jump). Vychází většinou jednou týdně, ale může být publikována i jednou měsíčně apod. V případě, že je o danou mangu zájem, může se vydávat i ve vlastních knihách, jež obvykle obsahují celou sérii komiksu. Manga též slouží jako předloha pro anime a někdy i pro hrané filmy a seriály. Pro mangu jsou typické některé společné rysy. Co se výtvarného hlediska týče, bývá manga černobílá, s výjimkou obálky a občas i úvodních stran. V rámci postav jde například o nepřirozeně velké oči, malá ústa a nosy, nezvyklé druhy účesů atd. Pro postavy v manze jsou též typické přehnané reakce a ikonické zobrazení emocí pomocí výrazu v obličeji. Manga se čte tradičně zprava doleva a rozhovory postav jsou zachyceny v „bublinách“. Z jazykového hlediska je manga bohatá na onomatopoie, která pomáhají dotvářet atmosféru. V současnosti existuje mnoho žánrů mangy, které se v rámci jednotlivých děl kombinují. Podle žánrů se dá rozeznat nejen téma, ale i pro koho je manga primárně určena. Může tak jít o šódžo (určené pro dívky), šónen (pro chlapce), kodomo (pro děti), seinen (dospělé muže), nebo džosei (dospělé ženy). Ty se dále mohou kombinovat s historickými žánry, s fantasy, hororem, s příběhy odehrávajícími se ve školním prostředí, s komedií atd.

Citační zdroje