Magatama

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Magatama (勾玉) jsou oblázky fazolovitého tvaru s dírkou. Magatama se v Japonsku používaly od konce období Džómon (12.–3. st. př.n.l.) až do období Kofun (3.–7. st. n.l.). Pravděpodobně byly využívány jako šperky, platidlo i jako předměty používané během rituálních obřadů, neboť jim byly přisuzovány magické vlastnosti. Předpokládá se též, že jednotlivé oblázky byly společně navlékány a používány jako náhrdelník. Magatama byla nejčastěji vyráběna z kamene (např. nefrit, křemen) a vyskytovala se ve velikostech v rozmezí zhruba od 1 do 4 centimetrů. (Rubin 1982, 97–98)[1] Za nejznámější i nejdůležitější magatama lze považovat Jasakani no magatama představující jednu ze tří japonských císařských insignií. (Lee 2010, 55)[2]

Citační zdroje