Kjóiku kihonhó

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Základní zákon o vzdělání (教育基本法Kjóiku kihonhó)

Základní zákon o vzdělání vstoupil v platnost 31. března 1947. Stanovil základy japonského vzdělávacího systému a nahradil tak Císařský edikt o výchově z roku 1890, který platil do té doby. (Reischauer 2009, 165)[1] Základní zákon o vzdělání sestával z jedenácti článků a přinesl zákaz výuky náboženství na školách. Nařizoval rovněž eliminaci politické propagandy, přestaly se proto používat staré učebnice a musely být sepsány nové. (Beauchamp 1994, 109-111)[2] Inovace se dočkaly i vyučovací osnovy. Zákon také vedl ke vzniku nového školského systému po vzoru Spojených států amerických: šest let výuky na základní škole, tři roky na nižší střední škole, tři roky na vyšší střední škole a čtyři roky studií na univerzitě. (Beasley 1963, 288)[3] Povinná docházka činila devět let. (Beauchamp 1994, 8)[2] Přestože v roce 2006 došlo k revizi tohoto zákona, v téměř stejném znění platí dodnes.

Citační zdroje