Idžime

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Idžime (いじめ)

Šikana (jap. idžime) byla jedním z prvků považovaných v 70. a 80. letech 20. století za příznaky hroutícího se školského systému (Reischauer, Katō 2007, 139). Problematika šikany se však začala řešit až poté, co bylo v letech 1984-1985 prokázáno, že několik studentů spáchalo sebevraždu, neboť se stali obětí šikany (Yoneyama, Naito 2003, 315)[1]. Od roku 1986 počet případů šikany klesl, spíše než o pokles se však jedná zejména o přechodod fyzického násilí ke slovním útokům a vytlačování neoblíbených jedinců z kolektivu (Reischauer, Katō 1995, 139)[2].

Profil pachatele i jeho oběti často spadá do stejné kategorie: na obou stranách se vyskytují „dobří“ a „normální“ studenti neprojevující sklony k agresi. K šikaně většinou dochází mezi studenty stejného ročníku, často jen v rámci třídy, nebo v úzkém kruhu přátel (Yoneyama, Naito 2003, 20)[1].

Jako možné příčiny se uvádí stres z příliš velkého množství učiva, problematický vztah mezi žáky a učitelem, podvědomá touha mít moc nad jinými či snaha vytlačit odlišné (Yoneyama, Naito 2003, 321–324)[1].

Citační zdroje