Fumie

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Fumie (踏み絵, fumie) je pojem používaný v období pronásledování křesťanů v Japonsku (viz heslo Křesťanství v Japonsku, Římsko-katolická církev v Japonsku a Protikřesťanské edikty). Společně s křesťanstvím pronikal do Japonska i vliv západních mocností. Šógunát nahlížel na Západ jako na hrozbu a rozhodl se pro politiku izolace. Ta trvala po celé období Tokugawa (1603 – 1867).

Od roku 1629 zesílila perzekuce namířená proti křesťanům natolik, že se stalo běžnou praxí nutit člověka podezřelého z vyznávání křesťanství, aby před očima úředníka pošlapal svatý obrázek se zobrazením Ježíše Krista či Panny Marie. Tomuto úkonu se říkalo fumie a pokud někdo odmítl na obrázek šlápnout, byl popraven anebo mučením donucen k tomu, aby se křesťanství zřekl. Podle katolické církve došlo v Japonsku mezi lety 1597 až 1660 k 3125 případům mučednictví. Perzekuce křesťanů dosáhla vrcholu v letech 1637 až 1638; roku 1640 byla zavedena povinná registrace obyvatelstva v buddhistických chrámech. Díky chrámovým matrikám bylo snadnější kontrolovat vyznání Japonců. Od roku 1640 až do začátku období Medži (1868 – 1912) zůstalo v Japonsku pouze menší množství skrytých křesťanů (viz heslo Hanarekirišitan).

[1]

Citační zdroje