Džinmu tennó

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Džinmu tennó (神武天皇), neboli císař Džinmu, je v japonské tradici považován za prvního japonského císaře. Za vznikem této legendy stojí kroniky Kodžiki (712) a Nihongi (720, označovaná také Nihonšoki), ve kterých je poprvé zachována mytologie šintó. Jelikož ale primární účel sepsání těchto kronik nebyl náboženský, nýbrž politický, popisují vznik císařské linie, což mělo vést k upevnění autority nově vzniklé vladařské rodiny. (Matsumae 2006, 322)[1]

Kroniky nejsou ve vypravování totožné, v některých částech se liší, nicméně základní dějová linie zůstává stejná. Představují rodovou linii císaře Džinmua až ke sluneční bohyni Amaterasu no Ómikami. Ta svěřila svému pravnukovi Ninigimu no Mikotovi vládu nad zemí, což symbolizovaly tři předměty – zrcadlo, meč a klenot nazývaný magatama. Tyto předměty jsou označovány jako sanšu no džingi a jsou to japonské císařské regálie. Jejich důležitost je dána tím, že jsou symbolem nepřerušené císařské rodové linie sahající až k bohyni Amaterasu. Ninigi pak společně s dalšími božstvy, která ho doprovázela, sestoupil na ostrov Cukuši, kde se usadil. Ninigi si vybral na zemi ženu, ale její otec mu nabídl i svoji starší dceru, kterou Ninigi odmítl. Jejich otec proto způsobil, že Ninigi a všichni jeho potomci nežili věčně. To je vysvětlení toho, že přestože je japonská císařská linie božského původu, císařové také umírají. (Kodžiki 2007, 93-100)[2]

Druhá část kroniky Kodžiki začíná příběhem vnuka Ninigiho - císaře Džinmua. Ten se vydal na cestu, aby si podmanil Japonsko. Přestože ho během jeho cesty potkaly různé příhody, za pomoci nebeských a pozemských bohů byl úspěšný a nakonec se usídlil v paláci Kašihara u Unebi (v současnosti prefektura Nara) a z tohoto místa vykonával správu nad celou zemí. (Kodžiki 2007, 113-126)[2] Ve svém paláci vystavil císařské regálie, které mu předal Ninigi, a založil posty, které obsadil těmi, kteří mu byli nápomocní (Dickins 1899, 222)[3]. Údajně založil i Radu šintoistického kultu a Státní radu. To byly vládní orgány, které prokazatelně vznikly na základě zákoníku Taihó z roku 701 (Reischauer 2009, 20)[4]. Podle legendy určil také správce, kteří byli zodpovědní za konkrétní území, a orgány, které měly zajistit vládu. Důraz byl kladen také na uctívání nebeských božstev. Za tímto účelem byla postavena posvátná mohyla. V 7. století př. n. l. tak bylo podle legendy v Japonsku vybudováno císařství se všemi základními orgány správy země (Rada šintoistického kultu, Státní rada, správci jednotlivých území). (Dickins 1899, 222)[3]

Císař Džinmu byl podle legendy za svého života znám pod jménem Ihare no Hiko (Ihare no Mikoto), ale v souladu s japonskou tradicí je nyní označován svým posmrtným jménem. Džinmu je první, u koho v Kodžiki nalezneme označení císař (Kodžiki 2007, 127)[2], a je tradičně vnímán jako první japonský císař, od kterého odvozuje svůj původ císařská linie a který údajně 11. února 660 př. n. l. sjednotil a ovládl celé Japonsko. 11. únor je v Japonsku dodnes slaven jako státní svátek výročí založení císařství. 11. únor byl v Japonsku tradičně vnímán jako první den prvního jarního měsíce. Datum legendárního založení Japonska nebylo zvoleno náhodně. Čínští historikové věřili, že se v dějinách cyklicky vyskytují velice významné události a to vždy po uplynutí 1060 let. Japonci toto přejali a tak bylo datum založení císařství vypočítáno od smrtí císaře Nintokua v roce 399 n. l. (Dickins 1899, 220-226)[3]

Citační zdroje