Charta o sedmnácti článcích

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Charta o sedmnácti článcích (十七条憲法 Džúšičidžó kenpó)

Jedná se o zásady pojednávající o tom, jak má být řízen stát. Autorství je přisuzováno princi Šótokuovi (572–622 n. l.) a text charty je uveden v kronice Nihon šoki. (Vasiljevová 1986, 68)[1] Charta byla ovlivněna konfuciánským učením, které se projevilo především ve vymezení vztahů ve společnosti. Toto vymezení bylo důležité z hlediska zachování harmonie ve společnosti a přispělo též k upevnění pozice císaře, neboť zdůrazňovalo vztah panovník – poddaný. Charta se také zabývala povinnostmi japonských obyvatel a ukládala jim, jak se mají správně chovat. (Lu 1997, 23–26)[2] Dále se charta zaměřila na byrokratický aparát, otázku centralizace moci a systém dvanácti úřednických hodností. (Vasiljevová 1986, 69)[1] Dalším důležitým bodem charty byl i buddhismus, jehož propagátorem byl právě princ Šótoku, který prostřednictvím charty podporoval vyznávání buddhistického učení. (tamtéž, 70)[1]

Citační zdroje