Amaterasu

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Amaterasu no Ómikami (天照) je japonská sluneční bohyně. Patří k nejdůležitějším božstvům panteonu šintó, jelikož od ní odvozuje svůj původ japonská císařská rodina. Amaterasu znamená „zářící v nebi“ a někdy bývá nazývána Óhirume muči – Velká sluneční bohyně. Přestože existují důkazy, že ve starověku existovalo více kultů slunečních bohyň, Amaterasu je tou nejvýznamnější (Matsumae 1978, 3-5)[1]. Není úplně jasné, jak starý je mýtus o Amaterasu, ani jak moc byl mezi prostým lidem rozšířen. Jisté ovšem je, že naprosto zásadní byly kroniky Kodžiki (721) a Nihonšoki (720). Přestože motivace vzniku těchto kronik byla především politická, totiž upevnění moci císařské linie, nikoliv náboženská, jsou prvními prameny, ve kterých byla písemně dochovaná japonská mytologie (Kodžiki 2007, 6)[2].

Amaterasu se podle mýtu narodila společně se svými bratry Susanooem a Cukujomim, když se Izanagi koupal v řece po návštěvě podsvětí. Amaterasu vládla na nebeské výšině Takamanohara. Když ji ale přišel navštívit Susanoo, začal provádět různé nepravosti. Amaterasu jej dlouho omlouvala, ale když do jejího paláce shodil nebeského grošáka stáhnutého z kůže, utekla a schovala se do jeskyně. To ale způsobilo, že na nebi i na zemi zavládla tma a chlad. Ostatní božstva přemýšlela, jak ji vylákat ven, až nakonec uspořádala před jeskyní oslavu. Zvědavost a ješitnost Amaterasu přiměly vystoupit ven a božstva jí v návratu do jeskyně zabránila (Kodžiki 2007, 40-50)[2]. Po nějaké době svěřila bohyně Amaterasu svému pravnukovi Ninigimu no mikotovi vládu nad zemí a tři předměty, které jeho moc symbolizovaly: zrcadlo, které mělo být uctíváno, jakoby se jednalo o samotnou Amaterasu, meč a přívěsek magatama. Od té doby se kulaté zrcadlo stalo symbolem samotné Amaterasu. Ninigi pak společně s dalšími božstvy, která ho doprovázela, sestoupil na zem. Vnuk Ninigoho Džimmu si podmanil celé Japonsko a stal se prvním císařem Japonska (Kodžiki 2007, 93-126)[2]. Jiné mýty pak Amaterasu připisují to, že naučila japonský lid pěstovat rýži a obilí, naučila ženy tkát. I v dnešních dnech je Amaterasu oblíbenou bohyní a Japonci si ji každoročně připomínají 17. července a 21. prosince (Roberts 2010, 5)[3].

Amaterasu ale nebyla vždy vnímána jako bohyně, na mnohých starých vyobrazeních je zobrazena jako muž a v některých svatyních zasvěcených Amaterasu bylo uctíváno mužské božstvo (Matsumae 1978, 3-5)[1]. Zda se jedná o nějakou jinou tradici, která pak zanikla, nebo zda se Amaterasu zobrazovala zároveň jako žena i muž, není jisté. Přesto mnozí vědci v čele s historiky Okadou, Nobuzanem a literárním historikem Cudou tvrdí, že Amaterasu bylo původně mužské božstvo (Matsumae 1978, 3-5)[1]. Existují i názory, že Amaterasu je důkazem toho, že ve starověké japonské společnosti hrály ženy velkou roli, mnohdy se stávaly i panovnicemi. Další možné vysvětlení říká, že ženám byla určena duchovní sféra, a to ať už jako šamankám nebo kněžkám (Roberts 2010, 5)[3].

V minulosti i v současnosti nalezneme v Japonsku velké množství šintoistických svatyní, ve kterých je uctívána Amaterasu Ómikami. Nejvýznamnější a nejnavštěvovanější je svatyně v Ise, která je důležitá i pro císařskou rodinu, jelikož svatyně v Ise je místo, kde císař tradičně vykonává náboženské rituály (Matsumae 1978, 3-5)[1].

Citační zdroje