Amae

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Amae (甘え) je specifická japonská emoce, jež ovlivňuje různé aktivity odehrávající se v japonské společnosti. Amae by se dalo označit i jako základ japonské psychologie a jako klíč k jejímu pochopení. Slovo amae vzniklo ze slovesa amaeru, jež by se dalo přeložit jako záviset na schovívavosti jiného, být na někom závislý, někoho využívat apod. Amaeru má také stejný kořen jako amai znamenající sladký. S podtextem sladkosti tak amaeru bývá používáno k popsání vztahu a chování dítěte k rodiči, ale i k popsání vztahů dospělých lidí. (Lebra 1986, 121)[1] Amae ovlivňuje a je úzce spjato s řadou konceptů specifických pro japonskou společnost (například giri, enrjo, wa). Přítomnosti amae v japonské společnosti je přisuzován i silný vliv na jazykové chování Japonců. (Berry 2011, 129)[2] Koncept amae proslavil autor Takeo Doi ve své knize Amae no kózó (1971). Původ amae lze údajně nalézt ve vztahu matky a dítěte. Touha dítěte po kontaktu s matkou je znatelná ve všech kulturách a ovlivňuje budoucí vztahy jedince. V Japonsku je však tato touha po lásce a po péči ostatních mnohem více patrná, což se odráží nejen ve vztazích v rámci rodiče a potomka, ale i ve vztazích v rámci celé společnosti. Amae je podporováno i ve vztazích dospělých osob, především mezi muži a ženami, mezi nadřízeným a podřízenými atd. (Lebra 1986, 137)[1] O tom, jak důležitou roli hraje v japonské společnosti koncept amae, svědčí už samotná existence tohoto pojmu. V jazycích ostatních kultur totiž amae postrádá ekvivalent. Přítomnost amae v japonské mentalitě má také mnohé společenské dopady. Závislost na schovívavosti jiných lidí podporuje kolektivismus a potírá hranice mezi jednotlivcem a skupinou. Další sociální jev přičítaný amae je i určitý prvek dětinskosti v japonské mentalitě. S narůstajícím vlivem amae údajně došlo k potlačení hranic mezi generacemi, což vyústilo v dospělé, kteří působí dětinsky, a v děti, které se naopak jeví dospěle. (Berry 2011, 129)[2] Amae se údajně vyznačuje i nezanedbatelným vlivem na duševní zdraví Japonců. Jsou známy případy, kdy jedinci nejsou schopni navázat vztahy, v nichž by mohli být závislí na ostatních. Amae těchto jedinců je potlačeno, což se může projevit psychosomatickými problémy a stavy, kdy pacienti pociťují pocity strachu a úzkosti. (Berry 2011, 129)[2]

Citační zdroje