Šinókóšó

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Šinókóšó (士農工商 Šinókóšó) označuje systém uspořádání společnosti v Japonsku během tokugawského šógunátu. Koncept byl převzat ze starověké čínské teorie o přirozeném společenském řádu, ale pro feudální uspořádání byl celkem přirozený. (Reischauer 2003, 71)[1] Tokugawové chtěli pomocí omezení sociální mobility zajistit stabilitu politického systému. (Reischauer 2009, 80)[2]

Společnost byla rozdělena do čtyř tříd. Na vrcholu stál šógun, který spadal do nejvyšší katogorie ši samurajů – úředníků. Nó je výraz pro rolníky, kteří byli z obyčejných lidí nejdůležitější, protože zemědělství bylo hlavním zdrojem příjmů vládnoucí vrstvy. (Vasiljevová 1986, 250)[3] Třetí třídu kó tvořili řemeslníci a na dolních příčkách systému stáli obchodníci šó.

Ve skutečnosti měli obchodníci poměrně velký vliv díky množství vlastněných financí. Obchodníci často splývali s řemeslníky v jednu vrstvu měšťanstva: čónin. (Reischauer 2009, 81)[2] Nejpřísnější hranice byla dodržována mezi samuraji a ostatními. Mimo systém stála dvorská šlechta, mniši a vyvrženci eta.

Citační zdroje